Věděli jste, že po celém světe se vyhodí celá třetina vyprodukovaných potravin? Většinou se jedná o problém bohatých zemí, jejichž plýtvání jídlem se téměř vyrovná celkové produkci potravin subsaharské Afriky. Jen v Evropě dosahuje množství vyplýtvaného jídla téměř 90 milionů tun, z toho na samotnou Českou republiku připadá 729 000 tun – v přepočtu okolo 69 kg na každého občana.

Kde se nejvíc plýtvá a s čím?

Možná vás jako první napadlo, že tento problém je vinou obchodních řetězců, které vyhazují prošlé nebo zkažené potraviny, které se neprodaly. Ve skutečnosti však mají na svědomí pouze 5 % potravinového odpadu. Dokonce ani restaurace neplýtvají jídlem tolik jako zařízení, která se starají o produkci a pěstování potravin. Ani ta za něj však nenesou takovou zodpovědnost jako běžné domácnosti, jejichž podíl potravinového odpadu dosahuje 42 %.

Většina lidí si uvědomuje, jak takové zacházení s jídlem ovlivní jejich finanční rozpočet i globální ekonomiku, málokdo se však zamyslí nad tím, jaký to má ekologický dopad. Věděli jste například to, že se na produkci jednoho kilogramu hovězího masa spotřebuje 15 500 litrů vody? Nebo že na jedno kilo rybího masa připadá šestnáct kilogramů dalších mořských živočichů, kteří nechtěně zahynou v pasti?

Teď si představte, kolik promarněných zdrojů se skrývá za vaší nedojedenou večeří, kterou jste po pár dnech vyhodili do koše, protože jste na ni zkrátka neměli chuť. Totéž platí pro jogurty, sýry a další balené potraviny, které spousta lidí vyhodí ihned po skončení doby minimální trvanlivosti bez toho, aniž by si ověřili, že jsou opravdu nepoživatelné. Podle průzkumů však v odpadu nejčastěji končí především zelenina, ovoce a pečivo.

Co proti plýtvání jídlem můžete dělat?

Uvědomte si, že s nákupem začínáte už před tím, než na něj skutečně vyrazíte. Nakoukněte do lednice a do spíže, prohlédněte si akční letáky, sepište si nákupní seznam podle toho, jak a pro kolik lidí vaříte, a až potom zamiřte do obchodu.

Zeleninu a ovoce nakupuje pouze v takovém množství, které skutečně spotřebujete. Když je zboží v akci, tak nás to mnohdy přiměje ho nakoupit ve větším množství, než jsme zvyklí. To není na škodu v případě, že ho skutečně zkonzumujete, ale pokud má nakonec skončit mezi odpadky, tak na něm ve skutečnosti vůbec neušetříte.

Přebytečné pečivo uschovejte do mrazničky. Říkáte si, že tu zbylou půlku chleba použijete na topinky, jenže na ni po pár dnech zapomenete a pak ji plesnivou vyhazujete do koše. Není lepší si zbylé pečivo zamrazit a ušetřit si tak cestu do obchodu, až vám to čerstvé během zaneprázdněného dne nečekaně dojde?

Raději si udělejte zásoby potravin a zboží, které se jen tak nezkazí. Suché potraviny jako luštěniny, těstoviny nebo rýže vám v kredenci vydrží i více než rok – můžete ho nakoupit ve slevě, za což vám vaše peněženka stoprocentně poděkuje. Ovšem pozor, nevařte jich více, než jste schopní sníst. Právě ta přebytečná porce rýže nebo těstovin většinou nakonec míří rovnou do koše.

A na závěr, nechoďte nakupovat hladoví! Ne nadarmo se říká, že hlad má velké oči.